VYPOUŠTĚNÍ KONĚ NA PASTVU A RIZIKA LAMINITIDY

Ing Lucie Humeni

Pastva představuje přirozený způsob příjmu krmiva. U části populace koní, zejména s inzulinovou dysregulací, obezitou nebo anamnézou laminitidy, může vysoký příjem nestrukturálních sacharidů z čerstvé píce spustit patologické procesy v kopytní škáře. Riziko nepředstavuje samotný přístup k travnímu porostu, nýbrž prudká změna příjmu nestrukturálních sacharidů bez dostatečné adaptace. Níže shrnuji, co se v organismu skutečně odehrává a jak postupovat, aby pastva byla benefitem, nikoliv rizikem.

Co je to laminitida?

Laminitida je zánětlivé a metabolické onemocnění kopytní škáry, tedy lamelárního aparátu. Uvnitř kopyta se nacházejí lamely (jemné struktury), které pevně spojují kopytní stěnu s kopytní kostí a zajišťují její stabilní uložení uvnitř rohového pouzdra. Pokud dojde k jejich poškození, toto spojení se naruší a závěsný aparát kopytní kosti zeslábne. V důsledku toho může při závažnějším průběhu dojít k jejímu posunu nebo rotaci vůči kopytní stěně, což zásadně ovlivňuje mechaniku kopyta i pohyb koně.

Fruktooligosacharidy a nestrukturální sacharidy

Trávy si ukládají energii ve formě fruktanů. Fruktany jsou řetězce cukrů (odborně fruktooligosacharidy), které kůň nedokáže rozštěpit v tenkém střevě, protože mu chybí potřebné enzymy. To znamená, že se tyto sacharidy nevstřebávají do krve běžným způsobem, ale putují dál do tlustého střeva. Zde je čeká rychlá fermentace (kvašení) pomocí mikroorganismů. Pokud je fruktanů příliš mnoho, fermentace se zrychlí natolik, že klesá pH, část bakterií odumírá a uvolňuje látky (endotoxiny), které mohou pronikat přes střevní stěnu do krevního oběhu a spouštět zánětlivé reakce.

Obsah fruktanů přitom není stejný u všech rostlin. Traviny, zejména rychle rostoucí druhy jako jílek vytrvalý, mají schopnost kumulovat vysoké množství fruktanů, zatímco jeteloviny obsahují většinou méně fruktanů, ale více bílkovin. Z toho plyne, že druhové složení pastvy výrazně ovlivňuje riziko laminitidy. Koně na pastvě s převahou travin jsou vystaveni vyšší koncentraci rychle fermentovatelných sacharidů než při pestrém porostu s obsahem jetelovin.

Proč je ranní a přimrzlá pastva nejrizikovější?

Obsah fruktanů v travinách kolísá během dne a je ovlivněn teplotou. Během slunečného dne rostlina fotosyntézou vyrábí cukry. Pokud je noc chladná (pod cca 5 °C), rostlina je nemůže spotřebovat na růst a uloží je do pletiv. Ráno pak listy obsahují vysokou koncentraci rychle fermentovatelných sacharidů, takže kůň přijímá „plnou dávku cukru“ hned po vypuštění na pastvu. Přimrzlá tráva tuto situaci ještě zhoršuje. Nízké teploty zpomalují nebo zastavují růst rostliny, ale cukry, které vznikly během předchozího dne, zůstávají uvnitř listů. Výsledkem je, že i malý objem přimrzlé trávy obsahuje nadměrné množství fruktanů.

Roční období a míra nebezpečí

Obsah nestrukturálních sacharidů je ovlivněn vegetační fází, intenzitou světla i teplotou. Nejrizikovější období je jaro (rychlý růst, kolísání teplot) a podzim (chladné noci, slunečné dny). Relativně bezpečnější období je stabilně teplé léto bez výrazných teplotních výkyvů, kdy už je tráva přerostlá, zralejší, s vyšším obsahem vlákniny a nižším podílem rozpustných cukrů. Mladé, intenzivně rostoucí porosty mají vyšší koncentraci nestrukturálních sacharidů než starší, lignifikované traviny.

Jak koně na pastvu navykat?

Adaptace musí být vždy postupná. Mikrobiota tlustého střeva potřebuje čas k přizpůsobení.

Doporučený postup u zdravých koní:

• začít na 15–30 minutách denně,
• každé 2–3 dny prodlužovat o 15–30 minut,
• během 2–3 týdnů dosáhnout cílové délky pastvy.

U rizikových jedinců je vhodné:

• využít pastevní náhubky,
• omezit přístup na ranní porost,
• preferovat pozdní odpoledne při stabilních teplotách,
• sledovat tělesnou kondici.

Náhlé celodenní vypuštění po zimě představuje významný predispoziční faktor ke vzniku laminitidy.

Voda, minerální lizy

Nesmíme při pastvě zapomínat na vodu. Dostatečný příjem vody podporuje stabilní fermentační procesy a prevenci hemokoncentrace (zahuštění krve). V kopytní škáře probíhá velmi jemná mikrocirkulace. Pokud je krev hustší, hůře protéká drobnými cévami, zhoršuje se přívod kyslíku do tkání a tkáně jsou citlivější na poškození.

Důležitou součástí pastvy jsou také minerální lizy. Minerální složení pastevního porostu není vyvážené a často nepokrývá potřebu sodíku ani některých stopových prvků. Minerální liz proto umožňuje koni průběžně doplňovat zejména sodík, který je nezbytný pro regulaci hydratace, nervovou činnost a udržení vnitřní rovnováhy organismu.

Význam sena při pastvě

V praxi se bohužel často setkávám s názorem majitelů stájí, že když má kůň pastvu, není potřeba seno.  Avšak i v období, kdy je porost bohatý, nepovažuji za vhodné, aby byl kůň odkázán výhradně na zelenou píci. Čerstvá tráva obsahuje vysoký podíl vody a rychle fermentovatelných sacharidů, ale méně strukturální vlákniny než seno. Trávicí trakt koně je přitom adaptován na kontinuální příjem vlákniny s vyšším obsahem buněčných stěn, která stabilizuje fermentační prostředí ve slepém střevu.

Seno při pastvě zpomaluje příjem krmiva, omezuje nárazové přijetí většího množství cukrů a podporuje rovnoměrnější průběh fermentace. Současně prodlužuje dobu příjmu potravy a přispívá k vyšší produkci slin. Proto i při dostatku trávy dává kombinace pastvy a kvalitního sena metabolicky větší smysl než samotná zelená píce, zejména u koní se sklonem k laminitidě nebo inzulinové dysregulaci.

Závěr

Laminitida spojená s pastvou není náhodná událost, ale důsledek metabolické zátěže, na kterou není organismus některých koní schopen adekvátně reagovat. Obsah fruktanů kolísá během dne i sezóny, přičemž chladná rána představují nejvyšší riziko. Postupná adaptace, kontrola kondice, kombinace pastvy se senem a trvalý přístup k vodě i minerálním doplňkům výrazně snižují pravděpodobnost rozvoje schvácení.

Zdroje:

Asplin, K.E. et al., 2007. Induction of laminitis by prolonged hyperinsulinaemia in clinically normal ponies. Veterinary Journal. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.

Bailey, S.R. et al., 2007. The effects of dietary fructans and starch on the development of laminitis in horses. Journal of Nutrition. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.

Geor, R.J. et al., 2013. Equine metabolic syndrome: A review of current knowledge. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.

Longland, A.C. et al., 2014. The Effect of Hay Net Design on Rate of Forage Consumption When Feeding Adult Horses. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.

Longland, A.C. et al., 2006. Pasture Nonstructural Carbohydrates and Equine Laminitis. The Journal of Nutrition. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.

van Eps, A.W., Pollitt, C.C., 2006. Equine laminitis induced with oligofructose. Equine Veterinary Journal. Online. PubMed. Citováno: 18. 1. 2026.

Crawford, C. et al., 2007. Dietary fructan carbohydrate increases amine production in the equine large intestine: implications for pasture-associated laminitis. Journal of Animal Science. Online. PubMed. Citováno: 18. 1. 2026.

Geor, R.J., 2009. Pasture-associated laminitis. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice. Online. PubMed. Citováno: 18. 1. 2026.

Kaufman, K.L. et al., 2025. Horses with previous episodes of laminitis have altered insulin responses to seasonal oral sugar testing and grazing compared to horses with no known history of laminitis. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.